ČAKK ČESKÉ ASOCIACE KOMPETITIVNÍCH KOMUNIKACÍ
CZECH ASSOCIATION OF COMPETITIVE COMMUNICATIONS
Česky English Úvod Kontakt
Zpět

Novela zákona o elektronických komunikací

Vládní návrh novely zákona o elektronických komunikacích v Poslanecké sněmovně

 

 

         Vláda předložila 5. května 2011 Poslanecké sněmovně vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 347/0 dne 10. května 2011. Návrh novely zákona o elektronických komunikacích schválila 19. schůze Poslanecké sněmovny dne 15. června 2011 a určila zpravodajem poslance Jana Husáka a přikázala k projednání Hospodářskému výboru.

         Návrh novely zákona o elektronických komunikacích nepředstavuje pouze další v dlouhé řadě, totiž již osmnáctou novelu tohoto zákona od roku 2005, kdy nabyl účinnosti (17 přímých a nepřímých novel a nedávný nález Ústavního soudu), ale v podstatě transpozici dalšího evropského předpisového rámce, jímž se stala revize rámce z roku 2009. Oblast telekomunikací resp. elektronických komunikací Evropského společenství a Evropské unie upravily od roku 1988 postupně čtyři předpisové rámce: (a) z roku 1988 – směrnicí Komise 88/301/EHS z  16. května 1988, kterou nahradila v roce 2008 směrnice Komise 2008/63/ES z 20. června 2008 o konkurenci na trzích telekomunikačních koncových zařízení; (b) z roku 1998 – předpisový rámec pro telekomunikace 1998/2000; (c) z roku 2002 – současný předpisový rámec pro sítě a služby elektronických komunikací; a (d) a z roku 2009 – revidovaný předpisový rámec pro sítě a služby elektronických komunikací, který nyní členské státy EU transponují do vnitrostátního práva (s lhůtou do 25. května 2011, kterou ovšem splnily jen dvě země – Estonsko a    Dánsko). Proces, který začíná, se bude opírat o některé zásady sine qua non: Posouzení všech návrhů v rámci revize předpisového rámce elektronických komunikací nesmí vést k odstupu od základní myšlenky regulačního rámce z roku 2002, jehož cílem bylo dosáhnout postupného, regulací podpořeného a institucionálně zajištěného procesu přechodu do prostředí spravedlivé a rovné hospodářské soutěže. To současně znamená, že by bylo velmi riskantním odebírat pravomoci vnitrostátním regulačním úřadům, neboť ty nejlépe znají místní trhy a jejich bolavá místa. Evropské právo je vybavilo dostatečným rejstříkem nápravných opatření, mají povinnost konzultace s Komisí a s regulátory ostatních členských států. Pokud se bude pravomoc vnitrostátního regulátora omezovat a rozhodování přesouvat jinam, popisovaný proces přechodu do prostředí spravedlivé a rovné hospodářské soutěže na všech určených trzích elektronických komunikací se bude povážlivě komplikovat a zpomalit. Navíc, jak ukázal postup Komise v některých otázkách, ale i některé další zásahy, mohou být úspěšní operátoři sítí elektronických komunikací a poskytovatelé služeb „trestáni“ za to, že jsou zkrátka úspěšní. Původní heslo „regulací k deregulaci“ by se pak záhy změnilo na „regulací k ještě větší evropské regulaci“, a to je v příkrém rozporu s původními cíli Evropského parlamentu a Rady z let 2001 a 2002. Předseda Komise José Manuel Barroso při vyhlášení výsledků revize předpisového rámce pro elektronické komunikace prohlásil, že „ode dneška již není pro evropské telekomunikační operátory a spotřebitele jednotný evropský telekomunikační trh bez hranic pouhým snem, telekomunikace jsou oblastí, kde jednotný trh může přinést konkrétní výsledky pro každého občana, pokud jde o větší výběr a nižší ceny jak mobilních telefonů, tak širokopásmové připojení. Jednotný trh s 500 miliony spotřebiteli může rovněž otevřít nové možnosti pro telekomunikační operátory, pokud EU zajistí účinnou hospodářskou soutěž a stejná pravidla pro všechny. V tomto dnes podnikáme kroky. Regulace na úrovni EU je zejména v oblasti telekomunikací zcela na místě. Rozhlasové vlny jsou totiž bez hranic a internetový protokol bez státní příslušnosti.“ Třebaže pan předseda nezvykle užil starý a již překonaný pojem „telekomunikační“, jeho prohlášení by se nemělo interpretovat jako signál pro další centralizování a utužování beztak již tuhé regulace elektronických komunikací.

         Poslaneckou sněmovnu čeká složitý a komplexní úkol, kterým bude převedení zásad evropského práva do českého vnitrostátního práva a hospodářského prostředí. Půjde nejen o vysoce technický, ale zároveň o politický úkol: Parlament se bude muset vystříhat tvrdým lobbyistickým tlakům, které budou usilovat o to, aby v zájmu svých úzkých a parciálních požitků jednostranně získali co se dá, avšak na úkor citlivé soustavy dnes již ověřených a dobře fungujících pravidel. Mezi ně se na první místo řadí 1. zásada objektivního hodnocení jednotlivých trhů sítí a služeb elektronických komunikací, 2. přesné a citlivé stanovení, zda jednotlivé trhy dosáhly či dosud nedosáhly konkurenčního prostředí, 3. konzultace s Komisí a regulátory ostatních členských států EU podle přesně stanovené procedury článku 7 a 4. správné a přesné vymezení role regulátora ex ante (Český telekomunikační úřad) a ex post (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže).

         Česká republika zahajuje proces transpozice revidovaného předpisového rámce pro sítě a služby elektronických komunikací z 25. listopadu 2009 ve složité době a až zhruba měsíc poté, co měla Komisi notifikovat splnění této úlohy. Jak vyplývá z prohlášení představitelů Komise, tato vrcholný orgán EU bude nekompromisně postupovat proti všem členským státům, které neprovedly transpozici v evropským právem stanovené lhůtě, tj. do 25. května 2011, a nebude otálet ani s podáním žalob u Evropského soudního dvora (v souladu s Lisabonskou smlouvou, pod kterou se ČR rovněž podepsala a kterou nakonec schválila). Zahajujeme-li tento proces v takto nepříznivých souvislostech, o to více je nutné rychle a bez dalšího zpoždění kvalitně zajistit splnění úlohy samé a zhostit se vládou předloženého návrhu novely zákona o elektronických komunikacích, sněmovního tisku 347, jak nejlépe umíme – bez předsudků, dokonale, správně a úplně.

V Praze dne 15. června 2011