ČAKK ČESKÉ ASOCIACE KOMPETITIVNÍCH KOMUNIKACÍ
CZECH ASSOCIATION OF COMPETITIVE COMMUNICATIONS
Česky English Úvod Kontakt
Zpět

Směrnice EP a Rady o univerzální službě

 

 

I.

Součástí předpisového rámce elektronických komunikací EU 2003, který nabyl účinnosti dnem 25. července 2003,

je směrnice o univerzální službě[1] (jedna ze čtyř specifických směrnic).

Obsahem směrnice je také ustanovení paragrafu 31 – tzv. pravidla „must carry“[2]. 

Monitorování toho, jak se nový předpisový rámec aplikuje v praxi, započalo až v této době

(k datu 6. října 2003 jej transponovalo pouze sedm z patnácti členských států Evropské unie[3]).

Komise Evropských společenství v této souvislosti zdůraznila, že bude zkoumat aplikování

jak pravidel přístupu, tak pravidel „must carry“ jednotlivými členskými zeměmi;

zavázala se, že „bude brát v úvahu jakékoli problémy, které veřejné služby nebo jiní

specifikovaní vysílatelé mohou mít v přístupu k satelitním nebo jiným vysílacím sítím“[4].

Komise zvažuje vydání zvláštních „pokynů“ k  otázce „must carry“ s přihlédnutím k opatřením,

 které členské státy v této otázce přijmou. Bude především zkoumat ekonomický dopad pravidel „must carry“ na účastníky trhu.

II.

Podrobná analýza směrnice o univerzální službě je k dispozici

členům ČAKK.

 

Česká asociace kompetitivních komunikací

pracovní skupina pro přípravu zákona o elektronických komunikacích

21. října 2003



[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/EC ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě), OJ L 108, 24.4.2002, str. 51.

[2] Vzhledem ke komplexnímu pojetí nového regulačního rámce pro oblast služeb Informační společnosti, směrnice obsahuje též ustanovení o povinností tzv. must carry (právním předpisem stanovená povinnost provozovatelů sítí elektronických komunikací přenášet specificky určený okruh rozhlasových a televizních programů). V českém právním řádu tuto povinnost nyní upravuje zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[3] Británie, Dánsko, Finsko, Irsko, Itálie, Rakousko a Švédsko. Proti osmi členským zemím, které úkol v určeném termínu nesplnily (Belgie, Francie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko), zahájila Evropská komise správní řízení podle článku 226 Smlouvy o založení Evropského společenství. Tyto státy mají Komisi podat zprávu do dvou měsíců.

[4] Prohlášení Evropské komise o povinnostech “must carry” tlumočené při plenárním zasedání Evropského parlamentu 12. prosince 2001.